Go giela galgá oahppat de gáibiduvvo áigi ja vásáhusat atnit ja gullat giela. Dat mearkkaša man guhká mánás lea leamaš giellavásáhus ja makkár kvalitehta lei das.
Sáhttá maid ná dadjat:
- man intensiiva lea giellaoahpahus leamaš
- man aktiiva lea mánná leamaš gulahallamis ja iskkadit giela.
- makkár sisdoalu ektui lea giella geavahuvvon
Go mánás leat erenoamášpedagogalaš dárbbut, de lea dehálaš ahte váhnemat ja earát geat leat máná lahkosis, hupmet čielga ja rikkis giela. Lea čielggas ahte juste dát addá vejolašvuođaid oahppamii, ja addá buori gelbbolašvuođa máná giellaovdáneapmái.
Pedagogalaš heiveheapmi lea eaktun
Mánás geas alddis leat attáldagat olahit viissis gielalaš dássái ovtta gielas, sus lea maid vejolaš olahit dan seamma dássái guvttiin gielain. Mo pedagogalaččat heiveha giellaoahpahusa ja makkár sisdoallu das lea, mearrida man bures mánná hupma dan guokte giela.
Leat fáktorat nu go:
- man intensiiva ja systemáhtalaččat oahpahus lea
- man olu áigi bidjo aktiivvalaččat ságastallat ja hupmat giela birra
- mo geavaha iežas vuosttašgiela máhtu ja iežas vásáhusaid
- Systemáhtalaččat oahppat giela sisdoalu ektui ja dan maŋŋil hupmat ja digaštallat mo giella doaibmá
Mo oahppat guokte giela buoremusat?
Giellaoahpahus ferte heivehuvvot juohke oahppái ja sin giellaovdáneapmái, nu ahte sii nagodit čuovvut oahpahusa. Muhto giellamáhtuid ferte maid hástalit nu ahte giella ovdána.
Jus láhčá oahpahusdili bures, ja dahká oinnolažžan dan maid oahppi galgá oahppat, de sáhttá dat loktet oahppi dihtomielalašvuođa iežas máhtu gielaid birra. Juste dát lea dehálaš oassi dasa mii gohčoduvvo dihtomielalašvuohta sihke meta-gielalaš ja meta-kognitiivvalašvuhtii.
Máŋggagielat oahpahus mas máná vuosttašgiela máhttu lea doarjjan go galgá oahppat nuppi giela oahppat, orru leamen buoremus málle. Dan gohčodit oahppu eatnigielatdoaimmaid bokte. Go váhnemat, mánáidgárdi ja skuvla bures deattuhit heiveheami, de dat veahkeha máná
- Dovdat giellasisdoalu ja máhtu obbalaččat gielaid ektui
- Fuomášit gielaid ovttastumiid ja geavahit máhtu ja attáldagaid vuosttašgiela oahppamis.
Vuosttaš- ja nuppigiela hupman, guldaleapmi, lohkan- ja čállin veahkeha ovdánahttit máná kognitiivvalaš beali, dan dihte go vuosttašgiella doarju nuppigiela oahppama.
Giellalávgun
Giellalávgun lea oahpahusmálle mas olles oahpahus lea dan gillii maid háliida oahppat. Ulbmil lea ahte oahppit galget guldalit ja hupmat giela eanemus lági mielde ovtta áigodagas. Sáhttá leat diimmu, ovtta beaivvi dahje guhkit.
Nu mo Egeberg (2016) lea gávnnahan de čađahuvvo giellalávgun eará gillii go dan gillii maid mánná juo máhttá. Oahppama bokte de “lávggoda” mánná dan ođđa gielas ja jurdda lea áhte son de hupmagoahtá dan almma vuosttašgiela doarjuma haga. Muhtun dillin lea giellalávgun doaibman bures, muhto eará sajes ii nu bures. Mii doaivut čilgehus dasa lea mo máná vuosttašgiela oahppan lea leamaš ja makkár dásis su giellamáhttu lea.
Oahppit geain lea heajos nubbigiella ovdáneapmi, eai álo oaččo ávki giellalávgun oahpahusas. Lea dan dihte go oahppi ii beasa ávkkástallat iežas gielalaš attáldagaid ollislaččat. Oahpahusmálle mas beassá vuosttašgiela atnit aktiivvalaččat go galgá nuppi giela oahppat lea buoremus ráva.