Dynámalaš kártengeahččaleapmi matematihkas 1.-5. ceahki ohppiide ja 5.-10. ceahki ja joatkkaskuvlla ohppiide

Dát kártenveahkkeneavvu lea jurddašuvvon oahpaheddjiide geat dáhttot kártet ohppiid geat rahčet matematihkain, nu ahte nákcejit fállat daid ohppiide buori, heivehuvvon oahppofálaldaga fágas. Ovdal go skuvla váldá atnui kártenávdnasiid, de ferte sihkkarastit ahte son guhte galgá kártet, lea oahpaheaddji geas lea nana gelbbolašvuohta das movt mánát ja nuorat ohppet matematihka. Oahpaheaddjis berre maid leat máhttu diehtit dan guđelágan dovdomearkkat ohppiin leat geat rahčet matematihka oahppamiin.

Oassi dán mállet kárteniskkadeami dynamihkas lea ahte kártenjođiheaddji doarju oahppi, dan láhkái ahte ii aktiivvalaččat hábme čovdosiid dahje čilge, muhto nu ahte geažida dan láhkái ahte veahkeha oahppi iežas jurddašit, dávjá geažida gažaldaga hámis. Seammás hástaluvvo oahppi gaskkustit movt son ieš jurddaša guđege bargamuša čoavdima oktavuođas. Diekkár gaskaneaskka gulahallamiin, ja go kártenjođiheaddji seammás maid observere oahppi, oažžu son gova das maid oahppi máhttá dahje ii máhte, movt oahppi máhttá bargamušaid ja manne vállje bargat nu go bargá. Diekkár dilálašvuođain lea hui dehálaš dat man láhkái kártenoahpaheaddji divvu gažaldagaid oahppái.

Sisdoallu ja struktuvra

Dynámalaš kártengeahččaleapmi matematihkas sistisdoallá dáid:

• giehtagirji
• notáhtaárkkat kártenjođiheaddjái
• bargoárkkat oahppái

Oahppi oahpaheaddji berre čađahit kártema danne go

• Kártenjođiheaddji berre dovdat oahppi bures – dovdat oahppi beroštumiid, rašes ja nanu beliid ja guđelágán gielalaš buvttadeamit oahppis lea.
• Lea dehálaš oažžut oadjebas kártendilálašvuođa.
• Kártenbargguin oažžu dehálaš oasi dan vuđđui masa oahpaheaddji viidáseappot galgá hukset heivehuvvon oahpaheami.

Kárten čađaheapmi lea dan meare viiddis ahte dan berre juohkit máŋgga oassái ja čađahit dan guhkebuš áiggis. Ovdal go álggaha kártengeahččaleami, de galgá čilget oahppái manne geahččaleami áigu čađahit. Dynámalaš kártema ulbmil lea nákcet ráhkadit nu buori heivehuvvon oahpahusa go vejolaš matematihkas. Jus dainna galgá lihkostuvvat, de ferte oažžut čielgasii oahppi gelbbolašvuođa, movt oahppi resonnere ja mii dagaha ahte son cohkko. Danin berre ge ráhkkanahttit oahppi dasa movt galgá čilget dahje earaláhkái čájehit mo son jurddaša.