Matematihkka mánáidgárddis

Dát doaibmapearbma galgá leat veahkkin fuomášuhttit ja movttidahttit mánáidgárdebargiid vai sii buorebut sáhttet stimuleret mánáid nu ahte sii ovdánahttet sin matematihkkagelbbolašvuođa iežaset doaimmaid ja giela vuođul. Stoahkan lea dábálaččat mánáid iešdáhtolaš doaibma, muhto ollesolbmot sáhttet movttidahttit ja stimuleret mánáid stoahkama.

Sámediggi lea ruđalaččat dorjon prošeavtta. 

Pearbma lea jurddašuvvon mánáidgárdái, muhto doaimmat heivejit maid hui bures mánáide skuvllas geat eai vel hálddaš matematihka nu bures.

Juohke fáddái leat ráhkaduvvon doaibmakoarttat main leat evttohuvvon iešguđetgelágan doaimmat, háleštanfáttát, girjjit, lávlagat ja muitalusat.

Resurssapearbma lea juhkkojuvvon golbma iešguđetge fáddái:

Hástalusaid čoavdit ja giellaáddejupmi

• Čoavdit juohkebeaivválaš hástalusaid, čuovvut instrukšuvnna, oassálastit ságastallamis.
• Giellaáddejupmi lea lunddolaš oassi hástalusaid čoavdimis. Mánát fertejit áddet doahpagiid mat gusket matematihkkii.

Geometralaš áddejupmi

• Mánát galget dovdat doahpagiid mat gusket gorutlahtuide ja diehtit gokko gorudis lahttu lea.
• Ovddidit spatiála návccaid sisttisdoallá govaid tulkot, minstariiguin stoahkat, praktihkalaš geometriija ja mihtidanvuogit.
• Lihkadallan lea ritma, koordineren, dovddamotorihkka, balánsa, lášmatvuohta, gierdilvuohta, johtilvuohta ja siffarčállin.

Lohkoáddejupmi

• Áddet mo loguid geavahit. Lohkoáddejupmi ferte čadnot máná praktihkalaš vásáhusaide. Lohkogelbbolašvuohta ovdána mađe eanet vejolašvuođaid mánná oažžu ságastallat loguid birra.
• Logut, lohkoráiddut ja lohkan.